Neustále rostoucí ceny nemovitostí nutí Čechy slevit z nároků na bydlení. Stále víc lidí situaci řeší dojížděním do měst z „levnějších“ lokalit v jejich okolí nebo volbou menšího bytu či domu. Další možností je pak odkládání stěhování na dobu, až ceny klesnou. Kvůli tomu by se v blízké budoucnosti mohl vrátit i trend vícegeneračních domácností.

Ceny tuzemských bytů a ­domů rostou šestým nejrychlejším tempem ze zemí Evropské unie, vyplývá z nejnovějších údajů evropského statistického úřadu Eurostat. Získat byt je tak komplikovanější pro stále více lidí.

Až 58 procent těch, kteří se chtějí v příštích pěti letech stěhovat, hodnotí cenovou dostupnost bydlení ve své lokalitě negativně. Vyplývá to z průzkumu společnosti Wüstenrot, jejž má MF DNES exkluzivně k dispozici.

Nejhorší situace je v tomto ohledu v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. V ­Královéhradeckém kraji hodnotí respondenti dostupnost bydlení negativně jak kvůli cenám, tak kvůli nedostatečné nabídce nemovitostí. Se situací se Češi vyrovnávají různými způsoby, MF DNES vybrala ty nejběžnější.

1.Stěhují se do levnějšího bydlení za město

Jedním z nejpopulárnějších řešení je bydlení na okrajích velkých měst a následné dojíždění za prací. „Evidujeme 15procentní meziroční růst poptávky po bytech na periferiích pro celou Českou republiku, v okolí Prahy a Brna vzrostla tato poptávka až o 18 procent,“ říká provozní ředitelka Fincentra Reality Andrea Daňhelová.

Oproti minulosti, kdy lidi za města táhla hlavně příroda, jsou dnes častým důvodem finance. To se týká hlavně Prahy, kde jsou nemovitosti výrazně drahé. „Jedná se mnohdy o mladé lidi, kteří hledají své první bydlení a na byt v metropoli nedosáhnou,“ popisuje Martin Vlasák z pražské pobočky Next Reality.

„Za prací dnes ze Středočeského kraje do Prahy denně dojíždí 350 tisíc lidí, přičemž 60 procent z nich to dělá z čistě ekonomických důvodů,“ potvrzuje generální ředitel společnosti Finep Tomáš Pardubický.
Jednu z výjimek tohoto trendu představuje Ostrava. „Okrajové lokality jsou zde pro bydlení atraktivnější než samotné centrum,“ tvrdí Petr Němeček, ředitel odboru Nemovitosti Hypoteční banky.

2.Nemají na vytoužený byt, tak se uskrovní

Zájemci o vlastní bydlení, kteří si vysněný byt či dům nemohou dovolit, se někdy raději spokojí s menší nemovitostí. Zejména malometrážní byty jim však nemusí v budoucnu vyhovovat, například poté, co se jim narodí potomek.

Ve velkých městech je popularita malých bytových dispozic na vzestupu. V Praze a Brně už tvoří jedno a dvoupokojové byty 70 procent prodejů v novostavbách.

„Při vysokých cenách za metr čtvereční se developerům nejlépe prodávají malé byty, kde je poptávka jak ze strany investorů, tak takzvaných singles,“ uvádí Němeček.

3.Vyčkávají, jestli cena nemovitostí neklesne

„Část zájemců o vlastní bydlení vyčkává na lepší ceny nebo spoří,“ říká Juraj Smetana, odborník na realitní byznys z PwC Česká republika. K odkládání nákupu nemovitosti přispělo i omezení hypoték od ČNB. V­ ideálním případě by měl dnes mít zájemce naspořeno aspoň 20 procent ceny domu či bytu.

Prodeje nových bytů v posledních letech klesají napříč celým Českem. Vysoké ceny se na tom ale podepisují pouze částečně. V posledních letech se málo bytů dostávalo na trh i kvůli dlouhým povolovacím procesům nových staveb.

Odborníci se shodují, že pro zlevnění nemovitostí v blízké budoucnosti není důvod, zejména ve velkých městech. Část obyvatel přesto vyčkává na obrat.

4.Raději zvolí nájemní bydlení

V univerzitních městech zvyšují popularitu nájemního bydlení studenti, jimž nestačí koleje. Jinak jde o ­lidi, kteří si vlastní bydlení nemohou dovolit. Na tyto zájemce si brousí zuby stále více investorů, kteří za účelem pronájmu skupují nové byty.

„Investiční fondy a investoři obecně představují pro developery velký potenciál. Je totiž pravděpodobné, že se v dohledné době díky rozvoji nájemního bydlení změní struktura kupujících,“ vysvětluje Petr Hána, senior manažer v oddělení nemovitostí Deloitte.

5.Dohodnou se na bydlení s babičkou

Někteří analytici předpovídají návrat vícegeneračních domácností. V současnosti v nich dle průzkumu společnosti Wüstenrot žije 13 procent Čechů.

A tento podíl může dál stoupat. „Pro čtvrtinu Čechů je vícegenerační bydlení řešením nedostupnosti vhodných nemovitostí ke koupi i­ k ­nájmu,“ říká Jiří Procházka, produktový manažer Wüstenrotu. „Vícegenerační bydlení je z dnešního pohledu trochu extrémní možností řešení bytové problematiky,“ míní Hána. Přesto podle něj lze očekávat částečný návrat tohoto modelu.

Zdroj: iDNES Premium